Co se stane, když bylinky přihnojíte špatně
페이지 정보

본문
Nejčastější chyba na konci sezóny je nechat rostliny v truhlících přes zimu venku. Většina bylinek v nádobách nepřežije promrznutí kořenového balu, i když je druh jinak mrazuvzdorný. Truhlíky na plotě navíc vystavují kořeny větru a prudkým teplotním výkyvům. Pokud chcete bylinky zachovat, přeneste je na chráněné místo nebo je na podzim skliďte a usušte. Plot pak může zůstat prázdný až do jara – to je lepší než zkoušet zachránit uhynulé rostliny v lednu.
Než sáhnete po konvi, strčte prst dva centimetry do substrátu. Když je povrch suchý, ale pod ním cítíte vlhko, je vše v pořádku a zalévat nemusíte. Pokud je suchý i hlouběji, dolijte zásobník. Jestli je mokrý už nahoře, znamená to, úložné prostory v malém bytě že knot táhne příliš mnoho vody nebo je zásobník přeplněný. V takovém případě vodu vylijte, nechte substrát proschnout a teprve potom doplňte menší množství. Tento jednoduchý test zabrání většině problémů.
Nejlepší je zavěsit nádoby ve výšce, kam dosáhnete při zalévání, ale zároveň dostatečně vysoko, aby kočky a psi nemohli rostliny vyrýt. Rozestupy mezi truhlíky nechte alespoň dvacet centimetrů. Těsné seskupení zabraňuje proudění vzduchu a podporuje padlí a plíseň. Do každé nádoby dejte drenážní vrstvu z keramzitu nebo hrubého štěrku a kvalitní substrát smíchaný s pískem. Běžná zahradní zemina v truhlíku zhutní a voda v ní stojí.
Kopr zvládne skoro každý, kdo mu dá slunné místo a dost prostoru. Semena klíčí spolehlivě, ale jen když mají kolem sebe volnou půdu. Před výsevem záhon zryj do hloubky rýče, vyber kořeny plevelů a uhrab povrch do roviny. Kopr nesnáší utuženou zem a přemokření, proto se vyhni místům, kde se drží voda. Termín volte podle toho, kdy chcete sklízet: pro letní sběr seje se od dubna, pro podzimní až v červenci. Nepřímý výsev do hlíny je spolehlivější než předpěstování v kelímcích, protože kopr špatně snáší přesazování.
Sklízejte průběžně, kdykoli jsou listy dost velké. Stříhejte je nůžkami těsně nad zemí, If you have any inquiries regarding where by and how to use návod, you can call us at the web page. rostlina znovu obrazí. Pro sušení sbírejte listy ráno po oschnutí rosy a sušte je ve stínu při teplotě do 40 stupňů. Skladujte v uzavřené nádobě bez přístupu světla. Semena pro další výsev nechte dozrát na konci sezony, kdy jsou hnědá a suchá. Usušená semena vysypte a uložte na chladné a tmavé místo. Kdo dodrží tyto zásady, má kopr na stole od června až do prvních mrazů.
Jednoduché pravidlo na závěr: hnojte méně, než si myslíte, a sledujte rostlinu, ne kalendář. Světlejší listy a pomalý růst znamenají, že živiny chybí. Tmavě zelené, přehnaně velké listy bez aroma znamenají, že jste to přehnali. Podle toho upravte další dávku – nebo ji úplně vynechejte.
Semena vysévejte do řádků vzdálených 25 až 30 centimetrů, jednotlivá semínka asi dva centimetry od sebe. Hloubka výsevu je jeden až dva centimetry, víc ne. Po zasetí půdu jen lehce zatlačte dlaní a zalijte jemným proudem, aby semena nevyplavila. První rostlinky se objeví za 10 až 20 dní podle teploty. Během klíčení udržujte povrch vlhký, ale ne mokrý. Když rostlinky vytvoří dva až tři pravé listy, vyjednoťte je na 8 až 10 centimetrů. Necháte-li je natěsno, vytvoří se slabé rostliny s drobnými listy.
Zálivka má být pravidelná, ale ne přemokřená. Kopr má rád vlhkou půdu do hloubky, proto zalévejte méně často a vydatně. Když listy začnou žloutnout od spodu, obvykle jde o nedostatek živin nebo přílišné sucho. Přihnojte slabým výluhem z kompostu a půdu kolem rostlin nakypřete. Plevel odstraňujte opatrně, kořeny kopru jsou křehké a snadno se vytrhnou i s rostlinou.
Co kopr nesnese a jak to poznat včas Nejčastější chyba je pozdní výsev v horkém a suchém období. Kopr pak rychle přechází do květu a listy tuhnou. Pokud chcete bohatou úrodu mladých listů, sejte průběžně po menších dávkách každé tři týdny až do konce června. Další častá chyba je přílišné hnojení dusíkem. Rostliny sice narostou do výšky, ale jsou měkké, řídké a chuťově slabé. Stačí vyzrálý kompost zapracovaný před setím. Během růstu sledujte mšice, které se drží na spodní straně listů. Silný proud vody je spolehlivě spláchne, postřik chemií není potřeba.
Druhá past spočívá v hnojení. Ve stínu rostliny rostou pomaleji, takže nespotřebují tolik živin jako na slunci. Silné dávky hnojiva se hromadí v substrátu a spálí kořeny. Stačí přihnojovat slabším roztokem jednou za dva až tři týdny během hlavní sezóny, tedy od dubna do srpna. Mátu a meduňku klidně nehnojte vůbec, pokud jste na jaře použili kvalitní kompostovaný substrát.
Na záhonu je situace jiná. Jestliže jste před výsadbou zapravili kompost nebo zralý hnůj, máte na sezónu vystaráno a žádné další hnojení nepotřebujete. Na chudší půdě stačí na jaře jeden zásah a případně druhý po prvním sběru. Hnojivo nikdy nesypte na suchý povrch – nejdřív zalijte, teprve pak aplikujte, jinak se kořeny spálí. U vytrvalých bylinek, jako je máta nebo oregano, omezte hnojení po polovině léta, aby do zimy nešly s měkkými výhony.
- 이전글Real Estate Sport Changers Featuring Conversations with Eight Successful Real Estate Professionals 26.10.04
- 다음글Co zyskáš, když v malé ložnici vyřešíš každý centimetr 26.10.04
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.