• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Proč se vyplatí projít si staré Košíře pěšky Nejlepší způsob, jak poznat proměnu vsi ve čtvrť, je udělat si okruh dlouhý asi tři kilometry. Vyjděte od zastávky Kavalírka a pokračujte ulicí Pod Kavalírkou směrem k parku Cibulka. Tady narazíte na bývalou usedlost Cibulka s empírovým zámečkem, který je sice veřejnosti nepřístupný, ale můžete si ho prohlédnout zvenčí. Pak se vraťte zpět a pokračujte ulicí V Remízku, kde najdete několik zachovalých dělnických domků z přelomu 19. a 20. století. Tyto domky jsou typické pro košířskou zástavbu a často unikají pozornosti, protože vypadají nenápadně. Všímejte si detailů, jako jsou původní dveře, okenní šambrány nebo malé předzahrádky.

Při objevování Košíř se vyplatí mluvit s místními v malých obchodech nebo na poště. Často vám poradí, kde najdete původní studnu či zapomenutou kapličku, které nejsou v žádném průvodci. Mějte ale na paměti, že ne všechny informace od místních jsou přesné – někteří si pletou historická fakta s pověstmi. Pokud chcete mít jistotu, navštivte místní knihovnu a vyhledejte si publikace o dějinách čtvrti, které jsou k dispozici v prezenčním fondu. Takový průzkum vám dá ucelený obrázek a pomůže odlišit skutečné historické památky od pouhých novodobých rekonstrukcí.

První písemná zmínka o Košířích pochází ze 13. století, kdy zde stála tvrz a několik usedlostí. Vesnice se postupně rozrůstala díky poloze na cestě z Prahy na západ, ale až barvy stěn do obýváku 19. století zůstávala spíše zemědělským sídlem. Teprve s rozvojem průmyslu na Smíchově a stavbou železnice se začaly Košíře měnit. Dnes už po středověké vsi nenajdete mnoho stop, ale pokud víte, kam se dívat, objevíte je. Typickou chybou návštěvníků je, že hledají historické centrum tam, kde stojí panelová zástavba. Skutečné staré jádro se nachází kolem křižovatky ulic Pod Kavalírkou a Jinonická, kde dodnes stojí několik usedlostí z 18. a 19. století.

Důležitým vodítkem je také poměr výšky a šířky klenby. Gotická klenba bývá výrazně vyšší než širší, což jí dodává onen „vznosný" dojem. Pokud změříte vzdálenost od podlahy k vrcholu klenby a porovnáte ji s rozpětím místnosti, u gotiky vyjde poměr větší než u renesance nebo baroka. Typickou chybou při určování je zaměnit gotickou klenbu za klenbu renesanční s lunetami – ty ale mají polokruhový průřez a postrádají lomený oblouk. Také si dejte pozor na omítky: mnohé klenby byly v 18. století zakryty štukem, takže žebra nemusí být vidět.

Proč se mosty liší víc, než se zdá Rozdíl mezi Juditinem a Karlovým mostem není jen v roce výstavby. Juditin most byl románský, široký jen necelých pět metrů, zatímco Karlův most je gotický a dvakrát tak široký. Pokud chcete pochopit, proč se stavitelé rozhodli pro novou konstrukci, stačí porovnat pilíře. Starší most měl pilíře bez ledolamů, což ho činilo zranitelným při jarním tání. Karlův most je má ve tvaru klínu, a proto přežil několik století. Praktická rada: při prohlídce se zaměřte na pilíře od vody – pokud vidíte ostré hrany, jde o pozdější úpravy.

Při procházce mezi těmito památkami si všímejte také materiálu. Juditin most byl z pískovce, který se snadno drolí. Karlův most použil křemenný pískovec z nedalekých lomů, ale i ten trpí znečištěním. Most Legií kombinuje ocel a žulu, což je praktičtější, ale méně malebné. Typická chyba nezkušených průvodců je tvrdit, že všechny staré mosty jsou „kamenné" – ve skutečnosti je most Legií prvním pražským mostem s železnou konstrukcí, byť s kamennými pilíři. Pokud si chcete ověřit, že stojíte na správném místě, najděte si na pilíři letopočet – ale pozor, mnohé byly přepsány při rekonstrukcích.

Košíře bývají v povědomí Pražanů spíše jako průjezdní čtvrť mezi Smíchovem a Motolem. Málokdo tu ale zastaví a projde si ulice, které pamatují středověkou vesnici s tvrzí a vinicemi. Přitom právě tady můžete na jednom místě vidět barokní letohrádek, funkcionalistické vily i zbytky původní zástavby. Pokud chcete Košíře skutečně poznat, nejezděte jen tramvají číslo 4, If you treasured this article therefore you would like to receive more info with regards to Bookmarkingcentrals.com nicely visit our page. ale vystupte a věnujte jim odpoledne. Začít můžete na náměstí U Motorletu, odkud je to k historii i do zeleně skutečně blízko.

Pro pěší je nejlepší spojení s centrem pěšky přes parky nebo tramvají, která jezdí po okraji čtvrti. Typická chyba turistů spočívá byt v paneláku tom, že se snaží najít přímou pěší trasu na Pražský hrad, ale kvůli zástavbě a parkům to není možné. Místo toho se vydejte po zelené turistické značce, která vás provede nejzajímavějšími místy, ale počítejte s tím, že cesta je kopcovitá. Pokud máte omezený čas, vynechejte horní část čtvrti a zaměřte se na okolí bývalé návsi, kde najdete nejvíce historických detailů.